Kristyna and Marek Milde

Samostaná výstava Kristýny a Marka Milde

FUTURA Karlin Studios,

Křižíkova 34, Praha 8, Czech Republic

Zahájení ve středa, 19. 12. 2012, 18h

Výstava potrvá do 13. 1. 2013

 

 

 

English version

Výstava „Domácí krajiny“ zkoumá na poli domácího prostředí, jakým způsobem architektura a postindustriální realita ovlivňuje způsob chápání přírody.

UmÄ›lecký tandem žijící v New Yorském Brooklynu Kristýna a Marek Milde používají prostÅ™edí domova a kulturu bydlení jako platformu, pro zkoumání kulturního odcizení od přírody způsobené vlivem života uvnitÅ™ pohodlného interiéru domů. V cyklech projektů, z nichž nÄ›které mají formu domácích zlepÅ¡ováků typu udÄ›lej si sám zkoumají úlohu a funkci zaÅ™izování, čiÅ¡tÄ›ní a zdobení – činností, které se podílí na vytváření pocitu domova uvnitÅ™ anonymní bíle krychle. Za domov je obvykle považován soukromý prostor, který odráží privátní univerzum obyvatel s jejich zájmy, vkusem, kulturním a sociálním statutem. V „Domácích krajinách“ se umÄ›lci zaměřují na metody a koncepty, které transformují prostor obydlí v Å¡irších souvislostech kontextu kultury, životního prostÅ™edí, geografie, a přírody.

Aktuální otázky životního prostředí úzce souvisí s naší kulturou bydlení, ve které architektonické struktury a postindustriální realita dominují světu přírody. Výstava „Domácí krajiny“ sleduje fenomén nového zvláštního druhu moderního člověka Homo Interius, který tráví většinu svého života uvnitř bílé krychle oddělen od vlivu okolí, což jej výsledně vede k ryze interiérnímu náhledu na realitu. Navzdory neomezenému přístupu k záplavě informací, je jeho vztah k bezprostřednímu okolí a životnímu prostředí rozostřený a odpojený. Jeho odcizený pohled na přírodu tak vytváří další ekologické problémy. Zatímco Homo Interius žije spokojeně v pohodlném a klimatizovaném prostředí, svou odpojenost od vnějšího světa a smyslovou deprivaci se snaží kompenzovat různými formami kontextualizace domácího prostředí. Sbírky, upomínkové a přírodní předměty přivezené z cest, nalezené či obdržené jako dary od přátel, umělecká díla, obrazy a fotografie to vše spojuje uzavřený prostor obydlí s širším kontextem světa a dohromady vytváří vizuální, plastické, vnitřní krajiny, které někdy transformují příbytky v útvary jeskynního typu. Zatímco objekty a sbírky mohou být synonymem maloměšťáctví a nemohu úplně nahradit vnější svět, přesto přispívají k vytváření pocitu domova a integrity tím, že lidem připomínají důležitá místa a jejich osobní příběhy. Nahrazují tím to, co jim architektura není schopna dát. Život uvnitř čtyř stěn je obecně vnímán jako naše primární realita. Odcizení od vnějšího kontextu se tak stalo neviditelnou součástí každodennosti a kultury, ve které je běžné užívat a spotřebovávat věci, o kterých nevíme, odkud jsou, kdo je vyrobil a co se s nimi stane poté, až je vyhodíme. Zatímco systém spotřeby je rafinovaně organizován tak, aby umožnil trvale žít nezúčastněný život v kontrolovaném prostředí izolovaných interiérů, poslední věcí, kterou je v nich těžké ovládnout zůstává prach, který si žije svým autonomním životem. Čištěním, vysáváním a zametáním se snažíme zbavit posledního důkazu, který nás spojuje se světem venku a přírodou, spolu s prachem tak mizí pod koberec i náš smysl pro integritu s prostředím a místem kde žijeme. Prach se ve výstavě „Domácí krajiny“ opakovaně objevuje jako médium v situacích a metaforách které demystifikují architektonické a kulturní labyrinty.

 

 

 

Vybrané práce z vystavy:

V projektu Udělej si sám (Do-It-Your-Self) je v centru pozornosti průmysl barev a dekorovaní stěn. V obytném prostoru barvy obvykle reprezentují vnější svět. V obchodech se prodávají barvy s názvy, které odkazují na romantická zákoutí, roční období a přírodní jevy, ve skutečnosti jsou barvy většinou umělé a jedovaté látky, které mají jen málo společného s přírodou a dále tak spíše utvrzují odcizení domácího prostředí. Kristýna a Marek Milde ve snaze o vytvoření barvy domova, která by byla místně specifická, vymalovali stěny svého obývacího pokoje barvou pigmentovanou prachem shromážděným v domě, ve kterém žijí. Pigment vyrobený z prachu v sobě obsahuje částečky všech činností, které se na místě odehrávají a nejlépe tak vystihuje barvu určitého místa. V Karlin Studios je celý vstupní prostor natřen prachem, který byl nasbírán na místě. Umělci tak dávají jednoduchý recept na barvu, který může být použit prakticky v jakémkoliv interiéru každým, kdo má zájem zjistit jakou barvu má jeho život. Projekt „Udělej si sám“ je prezentován spolu s barevnými vzorky z prachu různých domácností vyrobenými účastníky nedávného workshopu na toto téma.

In-Tree-Net vychází ze situace interiéru, který jako takový vlivu přírody zdánlivě nepodléhá. Instalaci tvoří pospojované kmeny a větve připevněné na zdi podobně jako trubky a dráty inženýrských sítí, které přivádí do budovy životně důležité funkce. Stromy jejichž mnohovrstevná propojenost vytváří ekosystém lesa, jsou zde redukovány na rigidní model stroje, jenž reprezentuje mechanistický vztah k přírodě. Rozvodové sítě energií jež se architektura většinou snaží zakrýt jsou zde zviditelněny a vytaženy navenek poukazujíc tak na propojení s životním prostředím i ve zdánlivě nezávislém interiéru. In-Tree-Net nahlíží kriticky na kulturně podmíněné chápání povahy přírody, které vytváří pocit, že příroda jako taková má hranice, začátek a konec podobný architektuře, urbanismu a uměle vytvořených systémů. Příroda je zde vnímána jako element, který prochází nejen skrze hradby zdí, ale i napříč umělými hranicemi, které bez kontextu dělí krajinu, protínají pohoří a řeky. V In-Tree-Netu přírodní prvky representují ideu sblížení přírody a způsobu jejího odcizeného chápání a naznačují propojení fragmentovaných souvislostí prostoru v celistvost.

 Kde domov můj (Looking for a Home) je prezentace projektu zařizování obývacího pokoje vybaveného pouze nábytkem nalezeným na ulicích New Yorku. Instalace realizována v Queens College Art Center and Library v roce 2011 postupně vznikala po dobu jednoho měsíce v závislosti na tempu a množství nalezených věcí. Selektivní výběr zahrnoval pouze kusy, které by umělci eventuálně chtěli umístit také ve vlastním příbytku. Výsledkem byl plně funkční obývací pokoj sloužící návštěvníkům knihovny pro setkávání, odpočinek a studium. Každý objekt byl zanesen na mapu do místa, kde byl původně nalezen. Kde domov můj tvoří soukromý prostor uvnitř instituční budovy, který se zabývá problematikou stále rychlejšího cyklu konzumu, pomíjivostí a zaměnitelností věcí, u nichž vlastnictví objektu často představuje pouze krátkodobou epizodu před jejich vyhozením. Kde domov můj sleduje putování a osud jednotlivých objektů, které svým užíváním získaly osobní vrstvu, ve které je obsažen příběh konkrétních lidí a jejich prostředí.

V rámci výzkumného projektu nazvaného „Thoughts on the Living Room“, vyzývají Kristýna a Marek Milde účastníky, aby vyjmenovali nefunkční objekty, které mají doma nashromážděné a které jsou pro ně důležité pocit domova. Projekt zabývající se příběhy objektů započal na jejich nedávné prezentaci a dílně nazvané „Thoughts on the Living Room „ v Muzeu moderního umění (MoMa) v New Yorku. Návštěvníci výstavy „Domácí krajiny“ v Karlin Studio jsou rovněž zváni, aby dále přispěli k tomuto projektu svými myšlenkami k tématu vyplněním dotazníku.

Poděkování patří všem, kteří se na vzniku projektu Domácí krajiny podíleli a bez jejichž pomoci by se projekt nemohl uskutečnit:

Klára Adamcová, Jan Milde, Jan Milde junior, Ludmila Mildeová, Maria Mildeová, Erika Pfeifferová, Jan Pfeiffer junior, Dr. Jan Pfeiffer.

Vstup volný, OTEVŘENO: STŘEDA > NEDĚLE 12-18H, Celoroční výstavní pro gram Karlin Studio s podpořili: Ministerstvo kultury ČR, Magistrát hl.m. Prahy, PARTNER PROJEKTU: M2 REALESTATE, Mediální partneři: Artmap, Artyčok.tv, Radio 1, Prague Galleries , Radio Wave, Protišedi